

Hi Jules, thank you for finding your time to speak to us, we really value and appreciate it, knowing how busy you are and respecting you so much for what you do for the yoga community in the world. We can´t wait to meet you in person and are thrilled about Prague yoga teachers and committed yoga practitioners getting a chance to work with you.
Jules, many dedicated yoga students and teachers all over the world are familiar with your teaching which we see as a smart and effective combination of yoga and science.
Could you please shortly speak about your yoga and science background, your motivations and your personal journey to where you are at right now?
I’ve been practicing yoga since the mid-1990s when I discovered it in college. As the years passed and I became more dedicated to my practice, eventually teaching, I found that many of the different schools of yoga had contradictory explanations for things. I immediately became fascinated with the study of anatomy. Separately, I studied structural and civil engineering at the university. I eventually got my degree in women’s studies, but completed a lot of course work in physics, chemistry, and mathematics. Years later, when I decided I wanted to pursue a graduate degree in kinesiology, I discovered there was a field of study called biomechanics. I was encouraged to take these courses because I had such strong background in mechanics and the professors thought I would enjoy it. They were right! It was in these courses that discovered that a lot of the questions I had about what was happening to our bodies when we practice yoga has been studied in the field of exercise science. Today, I take this research and apply it to yoga when we find an absence of research on yoga in this area. My future goals are to get into the lab and do more biomechanics research on actual yoga poses.
Why do you think is important to back postural yoga practice with biomechanics?
Well, it’s not so much that I set out to back postural yoga with biomechanics but rather to teach what biomechanics is and how it can inform us. A lot of our alignment-based instructions are based on fear of injury, but if we look at how adaptable and resilient the body is, we see how those instructions might not be as protective as we think.
You´ll soon have a new book out about stretching. Stretching is a big phenomenon, and not just in the modern yoga community. What is the biggest missconception about stretching related to yoga practice?
This is really hard to answer because there are so many! But I will say that most people with strength and flexibility are opposite abilities. This is simply not true. As a result, there is a lot of relaxing into poses to achieve flexibility, which might work, but for different reasons. Also, people think range of motion is the most important reason to stretch. I argue in my book that there are many other benefits to stretching and range of motion is less important.
You´ll teach six workshops in Prague, each with a specific focus. What can people taking them expect and look forward to? Will you shatter some yoga anatomy myths? What would be some of the major take-aways for our teachers and students in your view?
Well, I don’t walk in with a plan to shatter myths. It just happens when I teach. I teach what I’ve studied over the years and support it with research. Sometimes I change my mind when research advances and I’m forced to change my position. In each workshop we’ll start with a brief discussion of anatomy and biomechanics and how it informs yoga.
Then we’ll move into the specific focus of that workshop (e.g. shoulders, hips, spine, breathing, etc.) and use yoga to learn how the body functions and adapts. We’ll also talk a lot about preventing injuries and returning to yoga after injuries. In the end, you will be left with some good critical thinking skills and empowered with knowing you can have a positive impact on your students.
What is your the main message you want to get across in your teaching - especially to yoga teachers and dedicated yoga practitioners?
I guess if I have one main message, it would be to question everything. Most of what we learn is interpreted through the lens of our teacher. This is important for making sense of things, but we must also look past their interpretation and look at the facts to see if we might interpret it a different way. I think this is quite in line with yogic philosophy so the message blends nicely when I’m presenting complex concepts to yoga teachers and students.
Jules, děkujeme, že sis našla čas na rozhovor s námi. Moc si toho vážíme, protože máme velkou úctu a obdiv k tomu, co děláš pro světovou jógovou komunitu. Ceníme si toho o to víc, že víme, jak vytížená jsi. Těšíme se, až tě poznáme osobně a máme radost, že pražští učitelé jógy a zapálení studenti budou mít šanci s tebou pracovat.
Tvé učení, které vnímáme jako velmi inteligentní a účinné propojení jógy a nejnovějšího výzkumu, už měla možnost poznat řada studentů a učitelů jógy z celého světa. Mohla bys prosím krátce popsat, z čeho v józe i výzkumu vycházíš? Co a proč tě ve tvém stylu učení motivuje a jak ses dostala tam, kde teď osobně jsi?
S jógou jsem začala v polovině 90. let. Objevila jsem ji na střední škole. S přibývajícími lety a mým rostoucím zájmem a nadšením pro jógu, nejprve jako studentky a později jako učitelky, jsem zjistila, že řada různých škol jógy vysvětluje věci protichůdně.
Okamžitě mě zaujalo studium anatomie. Na univerzitě jsem současně studovala stavařinu. Nakonec jsem sice získala bakalářský diplom za genderová studia, ale mezitím jsem absolvovala řadu přednášek a seminářů z fyziky, chemie a matematiky. O několik let později jsem se rozhodla, že si za magisterský obor vyberu kineziologii a díky tomu jsem objevila biomechaniku. Na škole mi říkali, že bych si ji měla v rámci svého studia vybrat, protože jsem měla skvělou průpravu v mechanice a profesoři byli přesvědčeni, že se mi bude líbit. A měli pravdu! Právě při studiu biomechaniky jsem zjistila, že odpovědi na spoustu otázek k tomu, co se děje v těle při cvičení jógy, mohu najít ve výsledcích výzkumu pohybu. Dnes z tohoto výzkumu vycházím a aplikuji ho při učení jógy tam, kde specificky jógový výzkum zatím chybí. K mým budoucím cílům patří strávit více času v laboratoři a věnovat se biomechanickému výzkumu jednotlivých jógových pozic.
Proč si myslíš, že je důležité opírat praxi posturální jógy, tedy cvičení ásan, o poznatky biomechaniky?
Mně ani tak nejde o to, abych opírala praxi posturální jógy o biomechaniku, jako spíš učit, co biomechanika vůbec je a v čem nás může obohatit. Řada našich pokynů směřujících k správnému provedení pozic se odvíjí od strachu ze zranění, ale když přihlédneme k tomu, jak přizpůsobivé a odolné naše tělo je, uvědomíme si, že tyto instrukce nás nemusí chránit tak, jak si myslíme.
Brzy ti vyjde kniha o protahování a strečinku. To je velké a často probírané téma, a zdaleka ne jen v jógové komunitě. S jakými největšími omyly o protahování se v józe můžeme setkat?
Tak na to je hodně těžké odpovědět, protože jsou jich mraky! Ale řekněme, že většina lidí vnímá sílu a pružnost jako protichůdné dovednosti lidského těla. Jenže tak to vůbec není. Výsledkem je, že do mnoha pozic se studenti uvolňují, aby byli pružnější, což samozřejmě může fungovat, ale z jiných důvodů. Lidé si také často myslí, že nejdůležitějším důvodem pro protahování je zvýšení rozsahu pohybu, Ve své knize ukazuji, že protahování přináší spoustu jiných výhod, ale rozsah pohybu nepatří mezi ty hlavní.
V Praze budeš učit šest workshopů, každý na jiné téma. Co mohou ti, kteří se na ně hlásí, čekat a na co se mohou těšit? Padnou nějaké mýty, které se v jógové anatomii tradují? Jaké hlavní informace nebo dovednosti si z tvých seminářů podle tebe studenti a učitelé jógy mohou odnést?
Mým záměrem nikdy není bořit mýty. Ono se to při mém učení děje jaksi mimoděk.Učím to, co jsem si za ta léta nastudovala a své poznatky opírám o výzkum. Někdy svůj postoj přizpůsobím – když výzkum pokročí a já jsem nucena přizpůsobit svůj pohled. Na každém workshopu začnu stručným výkladem toho, co anatomie a biomechanika jsou a jak z nich může jóga čerpat. Pak pokračujeme konkrétním tématem toho kterého workshopu (např. ramena, kyčle, páteř, dech) a tam na jógových pozicích a technikách ukazuji, jak tělo funguje a jak se adaptuje. Budeme také hodně mluvit o prevenci zranění a o návratu k jógové praxi po zranění. Z workshopů odejdete se schopností kriticky uvažovat a s větší jistotou, že to, co budete učit své studenty, bude mít na ně dobrý vliv.
Jaké hlavní poselství se při učení, hlavně učitelům a studentům s hlubším zájmem o jógu, snažíš předávat?
Pokud bych měla hovořit o nějakém poselství, zřejmě by to bylo: neberte nic za nezpochybnitelné a nepřestávejte se ptát. Většina z toho, co se učíme, je interpretováno optikou našeho učitele. To je bezpochyby důležité, aby věci dávaly smysl. Ale musíme být schopni vidět i za interpretaci svého učitele a dívat se na věci svýma očima, protože naše interpretace může být odlišná od jeho. Myslím, že to je také v souladu s jógovou filozofií, takže když učitelům a studentům jógy představuji komplexní koncepty, mé poselství vlastně dobře zapadá do původní jógové tradice.
rozhovor přeložila Lucie Königová
otázky připravila Veronika Švecová a Lucie Königová