Barbora Sojková

Ásanám jsem se začala věnovat jakožto kompenzačnímu pohybu po tom, co jsem skončila po dlouhé době vrcholově sportovat, záhy jsem ale zjistila, že jejich účinky nejsou zdaleka jenom kompenzační. Zpočátku mě uchvátila aštánga vinjása jóga, mými prvními učitelkami byly Alice Červinková a Petra Visser. Absolvovala jsem řadu aštángistických workshopů, například s Borisem Georgievem, Manju Joisem, nebo Bobbi Misiti. Po několika letech praxe mě zejména ze zdravotních důvodů začaly zajímat i alternativnější přístupy k vinjása józe, kterou dosud studuji u Veroniky Švecové. Inspiruje mě především tradice pozdního Krišnamáčárji.

 

Můj přístup k józe nejextenzivněji ovlivnilo mé studium religionistiky se zaměřením na dějiny indických náboženství (Mgr., Filosofická fakulta University Karlovy). Akademicky se věnuji – a zároveň vyučuji na FF UK – především védskému náboženství, tedy nejstarší vrstvě indické náboženské kultury (1500-500 př. n. l.), zajímá mě ovšem i další náboženský vývoj na indickém subkontinentu, včetně dějin jógy. Dějiny indických náboženství a jógy zároveň od podzimu 2016 vyučuji i v rámci trenérského programu České akademie jógy, který probíhá ve spolupráci s FF UK. 

 

Jógu chápu především jako alternativu k většinovému západnímu životnímu stylu, a to nejen po stránce fyzické, ale i mentální. Z toho důvodu je podle mého názoru nezbytnou součástí jógového studia i znalost kontextu vzniku a vývoje jógy. Věřím, že orientace v těchto tématech může adeptům posturální jógy otevřít prostor pro lepší pochopení hesel, která často bez vysvětlení slýchávají na lekcích, a tím pádem i umožnit přístup nejen k alternativnímu pojetí pohybu, ale i myšlení.