Praktikuji a učím jógu založenou na propojení pohybu a dechu (vinjása jóga) a hlavní osu - nebo kostru a srdce řečeno přes tělo -  mé praxe tvoří aštanga jóga.  Aštanga si mě získala a pod kůži se mi dostala už před mnoha lety. Zpočátku jsem vlastně nevěděla, že praktikuju zrovna aštanga jógu, vyhledávala jsem dynamické lekce jógy a navštěvovala různé učitele. Předtím jsem se několik let věnovala bojovým uměním (taekwondo, kungfu) a neuměla jsem si představit, že bych dělala nějakou jemnější formu jógy. To až o něco později jsem ocenila především jógovou terapii. Přinesla do mé praxe pozornost k subtilnějším stránkám jógové praxe a utvrdila mě v tom, že jógou se můžeme léčit. Je mi blízké takové pojetí jógy, které se přiklání k hledání jednoduchého a přirozeného pohybu, který je vedený bez úsilí, tedy s lehkostí.

 

Jógu jsem měla možnost studovat s různými učitelkami a učiteli, nejsoustavněji s Lenkou Kýrovou a s Borisem Georgievem ve Vídni. Nahlédla jsem také do jógových dílen nejrůznějších zahraničních učitelů  (z aštangistů to kromě Borise byla Kathy Cooper, Nancy Gillgoff, Bobbi Misiti, Andrew Eppler, Kamal Singh, Danny Paradise, Kristina Karitinos-Ireland, Dylan Bernstein, Kirsten Berg a Mitchell Gold). Absolvovala jsem také kurzy jógové terapie u Lucie Königové a Svastha yoga therapy (modul zaměřený na dech), ze kterých jsem si odnesla do dynamické praxe hodně podnětů. Kromě aštangy mě zajímají i další styly plynulé, dynamické jógy, blízké je mi pojetí, které rozvíjí Shiva Rea a její žák Simon Park, u něhož jsem absolvovala 30ti hodinový učitelský výcvik. V zimě 2011 jsem absolvovala 5ti týdenní studijní pobyt v aštangové "Mecce",  v Majsúru v jižní Indii.

 

Věřím, že stojí za to hledat inspiraci pro jógovou praxi i v jiných oblastech. Ne zcela systematicky, ale s radostí se posledních několik let věnuju a vracím k akrojóze a slackline, kde hledám rovnováhu ve vzduchu, když nemám pevnou půdu pod nohama (nebo rukama). Feldenkraisova metoda mi zase pomáhá porozumět a prožívat pohyb v malém rozsahu, pomáhá narušovat hluboko uložené vzorce pohybu, které vedou ke zbytečnému úsilí. Meditace Vipassána je úžasná v tom, že se člověk tolik naučí pozorováním těch nejprostších počitků, které se v těle odehrávají, nejen o těle, ale také o mysli a hlavně o sobě sama. Jóga a meditace mi ukazují a učí mě, že vše je v pohybu, nestálé a neurčité a že toto poznávání nemusí vést k panice, ale naopak může přinést klid.